Více než polovina Slováků změnila v důsledku koronakrízy své finanční chování
Pandemie koronavirus zapříčinila v tomto roce i globální snižování stavů zaměstnanců nebo jejich mezd. V důsledku změn na pracovním trhu přišlo o celý nebo téměř celý měsíční osobní příjem 8% Slováků, o většinu měsíčního příjmu 1% a menší část svého příjmu ztratilo až 21% dotázaných. Vyplývá to z prieskumu1 agentury Focus, který zrealizovala pro mBank.
Průzkum ukázal, že v důsledku koronakrízy přišli o svůj příjem zejména ti dotázaní, kteří pocházejí z nízkopříjmových domácností. Až pětina (21%) respondentů z domácností s celkovým měsíčním příjmem do 600 EUR uvedla, že v důsledku koronakrízy přišli o celý příjem. Další pětina (20%) takovýchto respondentů uvedla, že přišli o většinu měsíčního příjmu. „Koronakríza nejtěžší dopadá na ty domácnosti, které měly již před samotnou krizí hlouběji do kapsy. Často jde o lidi, kteří pracovali nebo pracují v méně kvalifikovaných profesích, s čímž souvisí i jejich nižší příjem. Tyto domácnosti se tak dostávají do začarovaného kruhu finančních problémů, z něhož se jen těžko budou umět bez pomoci zvenčí dostat, „konstatuje Martin Slosiarik, sociolog a ředitel agentury Focus. Nejvíce postiženým regionem na Slovensku je v tomto ohledu Prešovský kraj, ve kterém měsíční příjem zcela ztratilo 16% dotázaných a dalších 14% ztratilo většinu měsíčního příjmu. Více než polovině Slováků se jejich plat nezměnil (53%) a jsou na tom stejně jako před začátkem koronakrízy. Naopak, 7% dotazovaných se jejich osobní příjem v porovnání před začátkem koronakrízy dokonce zvýšil.
Pozitivní zprávou je, že více než dvě třetiny (69%) Slováků ve věku od 18 do 60 let disponují finanční rezervou. Po promítnutí výšky vytvořené rezervy na velikost jejich průměrného měsíčního platu se ukázalo, že více než pětina dotázaných (22%) má odloženou rezervu na úrovni jednoho měsíčního platu, 21% lidí má pro případ nouze odložené finance ve výši dvou až tří měsíčních platů. Více než jedna desetina (11%) respondentů má rezervu ve výši čtyř až šesti platů. Z výsledků průzkumu naopak vyplynulo, že až přibližně jedna třetina lidí (31%) nemá odloženou žádnou finanční rezervu a v případě náhlého výpadku příjmu tak nebudou schopni vykrýt díru ve svém rozpočtu.
„Slováci jsou navzdory aktuální nepříznivé situaci finančně zodpovědní a většina z nich myslí i na horší časy. Patnáct procent dotázaných si dokonce dokázalo ušetřit peníze ve výši více než šesti měsíčních platů. Při dlouhodobějších krizích však finanční rezerva na pár měsíců nemusí být dostatečná a je třeba více myslet i na nepředvídatelné okolnosti, „říká Robert Christof, generální ředitel mBank Slovensko.
V souvislosti s koronakrízou změnila své finanční chování více než polovina (52%) Slováků. Až 37% dotázaných snížilo své výdaje a začalo utrácet méně. Pravidelně spořit si začalo 15% respondentů a dalších 5% začalo investovat ve fondech. Lidé omezily své výdaje i jinými způsoby – například zrušily nějaký typ pojištění (6%) nebo, požádali svou banku o odklad splátek (4%).
