Někteří lidé jsou přesvědčeni, že jsou nadprůměrně v inteligenci. Sociologové to nazývají „iluzorní nadřazeností“. Existuje však jedna oblast, kde i objektivní inteligentní, bohatí a kariérní úspěšní profesionálové připouštějí, že její nerozumí. Jde o peníze a investování.
„Jednou z nejvíce šokujících věcí je nízká úroveň finanční gramotnosti v celé naší společnosti,“ napsal Washington Post. „Je to nezávislé na vzdělávání. Lékaři, inženýři, ředitelé firem jsou neuvěřitelně kompetentní ve všem, co dělají. Ale pokud jde o investování, narazíte na množství většinou negativních emocí, rozpaků, frustrace, viny. Vede to k paralýze.“
Patříte do této kategorie i vy?
Zásady financí jsou nudné. Abyste je pochopili, musíte vědět jak souvisí čas s penězi. To je pro mnohé náročné. Peníze i čas jsou abstraktní – pochopit jak spolu souvisí, je skutečnou výzvou. Výsledkem je, že i lidé s pokročilým stupněm vzdělání a profesionálním úspěchem, mohou při budování svého bohatství selhat. A to docela zajímavým způsobem, konkrétně dvěma odlišnými způsoby.
Jedna skupina říká, že nerozumí penězům a deleguje tuto odpovědnost na profesionála. Na někoho, kdo se zdá být schopen investovat jejich úspory, přičemž celou tuto problematiku mohou vypustit z hlavy na několik desetiletí.
Druhá skupina se trochu vzdělává, ale je to především o tom, co se kde uslyší. Zkoušejí investovat. Otevírají si obchodní účet, začnou lovit tipy na investiční nástroje. Možná, že takto dokážou vydělat nějaké peníze, nebo o nějaké přijít. Ale obvykle jejich dostihne trh. Při pohybech kupují a prodávají na vlastní pěst, bez jakékoliv pomoci.
